Když tato kniha, jejíž rukopis vznikal v době tzv. normalizace, vyšla v prvním vydání (1991), byl to po dlouhé době první pokus pojmout české dějiny jako srozumitelný příběh. Novodobá česká historie zde začíná národním obrozením; první část díla končí první světovou válkou, druhá nacistickou okupací. Nejde o odborné historické pojednání, ale o rukověť, která má sloužit k orientaci laikovi. Žánrově je to vlastně rozsáhlá esej. Z jaké pozice je psána? Je na místě odpověď: z ekumenické. Autorský kolektiv vytvořili lékař-psychiatr Petr Příhoda, právní-politolog Petr Pithart a historik Milan Otáhal. Reprezentují tři odlišná stanoviska: katolické křesťanství, konzervativní liberalismus a (sebe)kritický socialismus. Společnou snahou autorů bylo zachovat ohrožené české dějinné vědomí, ale zbavit je vžitých předsudků a mystifikací. Z pietních důvodů autoři zachovali pro označení svého kolektivu kryptonymum Podiven. Vyjadřují tím respekt k údivu, který je dle Aristotela prvotním předpokladem poznání.